Výlet do historie

Jen málokterý hrad se může pochlubit tak napínavou historií jako zámek v Hluboké nad Vltavou. Historie zámku by mohla být předlohou ke scénáři napínavého filmu. 

Původně na jejím místě stál hrad, který s největší pravděpodobností založil Přemysl Otakar II., král železný a zlatý, legendární postava české historie. V té době se hrad ještě nejmenoval Hluboká, ale Froburg. Jak přišel ke svému českému jménu, není zcela jasné. Podle jedné z pověstí název vznikl dle hluboké studně, která stála v blízkosti původního hradu. Jiná legenda hovoří o tom, že to bylo kvůli hlubokým lesům, kterými byl hrad obklopen; zdejší panstvo milovalo hony, tato tradice zde byla velmi živá.

Ať už však Hluboká dostala své jméno z jakéhokoli důvodu, jisté je, že její význam v průběhu času stále stoupal. Zámek vystřídal několik majitelů, do jeho historie se nejvýznamněji zapsaly především dva šlechtické rody. Prvním v pořadí byla větev Vítkovců, z níž pocházel také legendární Záviš z Falkenštejna, který byl pod Hlubokou sťat. Jeho osud a životní dráha byly natolik dramatické a plné nečekaných zvratů, že je se zámkem spojován nejčastěji. 

Další důležitou kapitolu v historii Hluboké napsal šlechtický rod Schwarzerbergů, který zámek koupil v 17. století. Uskutečnil tu dvě důležité přestavby zámku, z nichž ta druhá vtiskla Hluboké neopakovatelnou podobu a učinila z ní skutečný klenot jižních Čech.

Na počátku 18. století získal zámek barokní podobu, ta mu však dlouho nevydržela. O století později totiž navštívili Anglii tehdejší majitelé Hluboké - kníže Jan Adolf II. a jeho manželka Eleonora. Během své cesty si prohlédli i zámek Windsor, který kněžně učaroval. Okamžitě se rozhodla, že by v podobném zámku chtěla bydlet i v Čechách. Hluboká získala svou definitivní romantickou podobu ve stylu tudorovské gotiky. Přestavba probíhala od poloviny do konce 19. století podle projektu vídeňského architekta Františka Beera, který na náklady majitelů sbíral zkušenosti přímo v Anglii. 

Tento krok našel však mnoho kritiků, kněžně byl vyčítán nedostatek vkusu. Někteří tvrdili, že se tento styl do jihočeské krajiny nehodí a že ji hyzdí.

I přes tyto výtky si zámek našel statisíce návštěvníků, kteří si ho zamilovali.

Vybirame z fotogalerie